Zajímá vás, jaké to je, když podnikáte v barevných ponožkách? Právě na toto téma jsem odpovídala do rozhovoru v lednovém vydání časopisu JOY. Na stáncích už je nová JOY, ale rozhovor si teď díky svolení redakce můžete přečíst přímo tady na blogu.

Barevné ponožky SocksInBox v časopise JOY

Kdy tě poprvé napadlo, že bys chtěla mít vlastní značku ponožek?

Já jsem už od malička tíhla k návrhářství a bylo jen otázkou času, kdy se do něčeho takového pustím. Když jsem se konečně odhodlala postavit se na vlastní nohy, věděla jsem samozřejmě, že to bude móda.

Ale že to budou ponožky, to vykrystalizovalo, až když jsem začala pátrat po tom, jaký produkt mně osobně na trhu chybí. Měl to být zároveň produkt pro milovníky módy, který potěší i jako neobvyklý dárek, a tak jsem nakonec přišla s ponožkami v krabičce a dvěma limitovanými kolekcemi ročně.

Na jaře a na podzim vždycky představím novou kolekci, a jakmile se vyprodá, už stejné ponožky nikdy neseženete.

Co bylo ve tvých podnikatelských začátcích nejtěžší?

Začala jsem v roce 2011 a nejtěžší bylo zjištění, jak je podnikání neskutečně těžké. Naštěstí jsem viděla dobrý ohlas u prvních zákazníků, pro mě trochu nečekaně hlavně u mužů, a to mi dávalo sílu vydržet.

Přesto trvalo opravdu léta, než jsem si vybudovala dostatečně velký okruh zákazníků, a teprve poslední dva roky můžu bez obav říct, že mě navrhování ponožek živí.

Kde čerpáš inspiraci pro nové designy? Jaký je proces jejich navrhování?

Inspirace je tolik, že mám spíš problém se udržet na uzdě. (smích) Někdy si jen tak hraju s barvami a vzory, jindy mě inspirují třeba jiné kultury. V aktuální kolekci třeba najdete model inspirovaný moravským folklorem a českými lidovými kroji.

Jsi spíš duší umělkyně, nebo dokážeš s přehledem zvládnout komunikaci ohledně výroby, účetnictví a dalších podobných „nepříjemností“?

Snažím se všechno si dělat sama, a tak jsem se toho musela hodně naučit. Pozitivní na tom je, že třeba kontakt se zákazníky mi pomohl překonat stydlivost. Není to pro mě dodnes snadné, ale mám radost pokaždé, když se překonám a uvědomím si, že díky svému ponožkovému projektu dělám pokroky i v osobním životě.

Co ale opravdu nesnáším, je účetnictví a papírování. Duší jsem tedy rozhodně umělkyně. (smích)

SocksInBox jsou často k vidění na různých prodejních festivalech – v čem je podle tebe dobré potkávat se se svými zákazníky osobně?

Jsem vděčná za to, že se můžu se zákazníky potkávat osobně. To je samozřejmě velmi příjemné. Největší radost mi dělají, když přijdou v ponožkách SocksInBox, vykasají nohavici a ukážou mi, že je nosí. Jsou mým hnacím motorem. Bývají to usměvaví a příjemní lidi, kteří mi vrací zpět spoustu energie.

Řadí se mezi tvé zákazníky více muži, nebo ženy?

Je to zhruba půl na půl, což je super, protože jsem vždycky chtěla mít většinu modelů unisexových. Ale nakupují u mě o něco víc ženy. Často právě jako dárek pro muže, protože dárky pro ně se shánějí vždycky těžko.

Co ti ve tvé práci dělá největší radost?

Nejvíc mě těší samotný proces navrhování. Barvami a vzory jsem posedlá. Také se strašně ráda dívám na to, jak lidé moje ponožky kombinují s oblečením, ať už je to na některém z design marketů nebo na Instagramu.


Přidat komentář



Přihlaste si odběr newsletteru a získejte kód na 10% slevu